Catrice BB krém 6v1

Krásnou (leč trochu propršenou) neděli :) Chci se s vámi podělit o mé dojmy z mého v podstatě 2. BB krému, který jsem vyzkoušela :)

Už jen 5 týdnů v ČR - letenka koupená!

Pondělí ráno. S obrovskou taškou se táhnu od nádraží k pobočce Student Agency. Proč? Předodletová schůzka :) 

A je to tady. To není možné, že už jdu na předodletovou schůzku, vždyť nedávno jsem ani nevěděla, kam pojedu a hlavně ke komu! :D Dobrý, fajn. 

Probíhalo to asi takto: paní mne usadila, nabízela mi vše možné i nemožné k pití a poté jsme začaly řešit můj odjezd. Řeknu vám - tolik papírů, tolik papírů! Ale ok, to přežiju. Dostala jsem tedy zvací dopis od rodiny, nulovou fakturu (= doklad o zaplacení zbytku poplatku agentuře), "manuál" pro au pairky (8 stránek) a co mě překvapilo a i trošku pobavilo - celkem 3 papíry a 2 vizitky určené k pomoci při jakémkoliv problému (v té chvíli jsem si připadala jako když SA vysílá "špionku" na irské území a dávají mi pilulku kyanidu pro případ, že se něco pos*re :D - nemohla jsem si to odpustit... :D). Zmínila jsem se i o tom, že bych ráda navštěvovala kurzy angličtiny - jakmile jsem to vyřkla, už se mi tiskl mini katalog jedné vyhlášené školy v Galway :) Po domluvě na pojištění, jsem byla přesunutá ke slečně, která má na starosti letenky. Lepší letenku do Dublinu jsem vychytat snad ani nemohla! I s limitem 25 kg na jedno zavazadlo jsem se vešla do 3300 Kč :) Ach, blažený to pocit :D

S letenkou v kapse jsem se odporoučela s tím, že musím stihnout vlak do práce. A bylo to. Všechno. 

Po práci jsem poslala HM mail s informací o koupi letenky. Nadšeně mi odpověděla a chtěla se domluvit na dalším hovoru přes Skype. Jenže. Až do dnešního dne zněl můj hlas jako hlas starého kuřáka. Nikdo by mi nerozuměl (i v práci ze mě mají děsnou srandu :D). Odložila jsem to tedy na pátek a už jsem zvědavá na ty dva sviště :)

P.S.: V Rossmanovi měli akci na BB krém od Catrice, laky od GS a v DM akce na šampony Timotei... O:) V euforii jsem si toho opět nakoupila - takže mimo mých řečiček o chystaném odjezdu do Irska, chystám i články jiného rázu :D

Anet.

Ticho, to hrobové ticho

Uf, uf. 

Hezky popořadě.

Problém č. 1 byl ten, že rodina K. (Irsko) se mnou vůbec nekomunikovala. Čekala jsem týden na odpověď na mail a poté další na další odpověď ohledně mého příjezdu. Nic. 

Dobře, fajn, nepropadala jsem panice. Ale tuhle středu už se mě zmocnila panika, takže jsem napsala koordinátorce do SA a objasnila jí můj problém. Předně musím říct, že pokud jedete poprvé někam do zahraničí a na delší dobu, doporučuji agenturu ;) Slečna hrozně ochotná, o každém kroku, který podnikla, mne informovala, takže jsem byla neustále v obraze. Řeknu vám, že to bylo hustý (jiný výraz nesedí :D). Ale konec dobrý, všechno dobré - s rodinou jsem se nakonec spojila, žádný z mých mailů jim nedošel (mimochodem, to seznam.cz trošku nezvládl), takže píšu z jiného mailu a to už je ok ;)

 A druhý problém není ani můj, ale spíš mých příbuzných (oni to ovšem jako problém nevnímají). Ne, nebudu si tu stěžovat. Řeknu jen tolik - jestli z vás peníze udělají to, co vidím a v čem jsem teď nucená žít v pracovní dny, tak to radši budu žít s průměrným platem. Ale šťastná a schopná citů.

(Ach, tak duchaplný závěr... :D)

Ann

Virbl, prosím - mám host rodinu!

Rozhodnutí v pondělí? Kdeže!

Ve zkratce. Páteční ráno se nelišilo ničím zvláštním, při rutinním otevření mailové schránky a naházení 99 % mailů do koše (rozumějte, reklamy. Ty nesnáším.) jsem v úžasu zůstala koukat na mail od mé host mom. V něm stálo rozhodnutí, že si vybírají jako au pairku mě! Po 5 minutách zírání na mail, jsem uvědomila svou koordinátorku a samozřejmě poslala mail sršící radostí mé nové HM :)

Od září se tedy starám o dvě malé děti - Lauru, které budou za 10 dní 4 roky a o ani ne dvouročního chlapečka Eoghana :)  

A jak to berou doma? No, mamka to podle mně ještě nepřekousla. Fakt, že nebudu doma, bude snášet těžce. Takže v pátek se mnou skoro nemluvila a o dnešku bych také pomlčela :D Není to nic zlého, jen je to pro ní asi těžké :) 

Popravdě - nečekala jsem, že rodinu budu mít ještě před nástupem do práce :) Jsem mile překvapená a čeká mě pár hovorů po Skype (psychicky se na to už chystám :D) a těším se, až prcky uvidím :)

Ann

Rozhovor s potencionální HM

Blížilo se to. Hodina H - 9. hodina večer. 

Celej den jsem byla happy a vůbec celá taková v pohodě, nic jsem si z toho nedělala. No tak bude volat někdo cizí, z Irska, mluvící anglicky. 

Úderem sedmé hodiny večer jsem začala být mírně nervózní.

15 minut před devátou jsem se zavřela v pokoji, vše jsem překontrolovala, otázky jsem měla připravené - víc ready jsem být nemohla. 

Přesně ve 21:01 mi na obrazovce vyskočil příchozí hovor na Skype. A už jsem byla totálně v háji, nervózní - víc, jak když jsem byla na potítku při ústní :D Tak to je konec, už neumím anglicky!

Takže - jak asi začal hovor na Skype, že :D "Hi, can you hear me and see me? :D 

Paní K. byla docela příjemná, tón jejího hlasu nebyl nijak odstrašující a co víc - lehký irský přízvuk nic nekomplikoval a já se radovala, že jí rozumím každé slovo :D 

Nejprve mluvila ona, o sobě, o dětech a já se jí místy zeptala na pár drobností. Po pár trapných odmlkách (jak z její, tak z mé strany doplněné o smích :D ) jsem se snažila klást mé připravené otázky, ale řeknu vám - i kdybych to měla na stříbrným podnose, stejně bych některé vynechala, přečetla špatně a hlas by se mi tak jako tak třásl :D Ani fakt, že mi pochválila angličtinu, mě neuklidnil :D

Po nějakých 10 minutách jsme se rozloučili s tím, že se mi ještě ozve a že se rozhodují ještě mezi další slečnou. Ještě jsem jí poprosila o fotky prcků - které jsem měla do půl hodinky na mailu (zlatíčka, mimochodem) :) 

Verdikt bude v pondělí :D 

Ann

1. rodinka, nedaleko Galway

Znuděně si procházím Facebook, frustrovaná fotkami od lidí, kteří jsou někde na dovolené. Najednou telefon, neznámé číslo. Vždy ve mě hrkne, když mám brát cizí číslo, nemám to ráda! :D Zvedla jsem to. K mému překvapení se představila slečna ze Student Agency (což mi přišlo nemožné, protože její číslo jsem si do telefonu ukládala! :D), že mi s potěšením oznamuje, že mi našla rodinu nedaleko Galway! V rychlosti na mě vybafla informace, ale že mi na mail samozřejmě pošle kompletní přihlášku rodiny. 

Letmo jsem prolétla přihlášku, přečetla si dopis a bez větších odkladů napsala, že bych si s nimi ráda popovídala. Zítra. Takže pokud si vzájemně budeme sympatičtí, od září se budu starat o dvě malé děti - holčičku a chlapečka (4 a 2 roky) :) 

Takže. Asi by bylo dobré připravit si nějaké otázky :D Což bude problém - přijde mi, že už neumím anglicky (horší, než když jsem byla na potítku a čekala mě ústní z angličtiny, fakt :D). 

Ann