Všechno padá

Znáte to? Ten pocit, kdy si myslíte, že už je to za vámi, ale jakmile uvidíte něco/někoho, kdo vše připomene. Mon dieu! Jste opět na začátku. Shit.

Moře nejspíš definitivně padlo. Jo, chovám v sobě kousek nadějě, proto slovíčko nejspíš. Hodně jsem se těšila.

Ohledně práce jsem opravdu zoufalá. Obeslala jsem různé podniky s otázkou, jestli nepříjmají birgádníky na léto. Z některých odpověděli. Vážíme si Vašeho zájmu, ale máme obsazeno. Fajn, já si zase vyslechnu starou odrhovačku o tom, jak jsem neschopná. 

Poslední dobou mně vůbec nebaví se učit. Zítra píšeme z matiky. Pohoda, že jo (sarkasmus). Slovíčka z němčiny neumím, protože jsem si učebnici nechala ve skřínce ve škole. Úúú super.

A ještě si vyleju "srdíčko". Člověk si myslí, jak se přes všechno přenesl, ale houby. Akorát umím perfektně obelhat samu sebe. Alespoň v tomhle ohledu. Vlasy, vůně, která mi byla stále nablízku. Kruci. Pár facek bych zasloužila. Ce n'est pas possible!

Litanii zakončím Jill. Jo, překonala jsem 2. den :D A není to hrozné, docela mě to baví. No, uvidím po 3 týdnech ;)

Ann